1/ DECH je součástí našeho života. S prvním nádechem se rodíme a s posledním umíráme.

2/ NÁDECH aktivuje a VÝDECH pročisťuje. Nádech nás naplňuje kyslíkem, bez kterého bychom tady nebyli, a výdech nás zbavuje toxinů a odpadu. Když vědomě prodloužíme výdech, bude mít naše tělo čas na úklid a prostor se opět kvalitně nadechnout a zásobit tak všechny buňky v těle kyslíkem.

3/ Mnoho chronických chorob je spojeno s nedostatečným dýcháním. Velice často má tělo nadbytek výživy, ale hladoví po kyslíku.

4/ Povrchovým dýcháním nejsou stimulovány receptory skryté hluboko v plících, které jsou reflexogení zpětnou vazbou dechového centra v mozku. Pouze hlubokým dechem jsou stimulovány tyto nervy, a to vede k perfektnímu dýchání.

5/ Při dnešním sedavém způsobu života, kdy skoro nedýcháme, je náš metabolismus zpomalen skoro o 90 %, a to je i důvod, proč naše tělo nespaluje a naše hmotnost roste.

6/ Podklíčkový dech reguluje krevní oběh v šíji, hlavě a pažích. Špatný krevní oběh v horním oběhovém systému spolu se špatným držením těla vede k podvýživě buněk mozku. Mozek žije z cukru a kyslíku. Oba tyto elementy jsou dodávány kvalitním krevním oběhem. Nedostatečnost může ovlivnit smyslové orgány hlavy. Porucha sluchu, zraku, bolesti hlavy, tenze, ztráta vlasů, únava, špatná koncentrace a práce mozku. Lidem se zvětšenou hrudní kyfózou či zborceným sedem umožní podklíčkový dech se napřímit.

7/ Hrudní dech (mezižeberní dech) vyžaduje více sil a perfektní vědomou mentální kontrolu, jelikož není běžnou součástí autonomní dechové funkce. Ženy většinou dýchají dobře tímto dechem, což je způsobeno tvarem hrudníku a prsou. Muži jsou na tom hůř. To je také důvod, proč 95 % případů ze 100 srdečních onemocnění se vyskytuje u mužů. Dechová činnost v této oblasti brání usazování a tvoření tuku okolo srdce, který se hromadí díky špatnému dýchání v této oblasti.

8/ Dalším benefitem hrudního dechu je elasticita mezižeberních prostor a díky tomu se pak plíce mohou více rozvinout pro nasátí většího objemu kyslíku a u lidí s plochými zády tím uvolníme stažené svaly mezi lopatkami, které mají vliv na problémy a bolestivost krční páteře.

9/ Bránice je hlavní dýchací sval oddělující dutinu hrudní od břišní. Při správné technice nádechu klesá dolů, vzniká tak sání, které vtahuje vzduch a roztahuje plíce. Tím, že se bránice pohybuje dolů, uvolní prostor plícím a my se pak můžeme nadechnout do dolních laloků plic, a zvýšit tak svou dechovou kapacitu. U některých sportů je to pak velká výhoda.

10/ Rozvinutím bránice směrem dolů vznikne v dutině břišní tlak, který masíruje orgány v břišní dutině, tím je zajištěn odvod nežádoucích toxinů, orgány jsou lépe zásobeny okysličenou krví, a to vede k jejich lepší činnosti.

11/ Bránice je také nazývána druhým srdcem či brániční pumpou. Pomáhá srdci v krevním oběhu. 2/3 krevního zásobení jater, ledvin, žaludku či sleziny zajišťuje břišní dech.

12/ Úpony bránice jdou od dolních žeberních oblouků, hrudní kosti až po bederní obratle. Ovlivňují tedy postavení hrudníku, bederní páteře a celou naši POSTURU, včetně postavení pánve a hlavy.

13/ Úpony bránice se v bederní oblasti páteře potkávají s úpony hlavního flexoru kyčelního kloubu, a proto špatná funkce bránice ovlivní i kyčelní kloub a naši chůzi.

14/ Břišní dýchání a správná funkce bránice, pánevního dna a hlubokých svalů břicha nám stabilizuje střed těla, a tím chrání bederní páteř před přetížením. Toto se nazývá hluboký svalový stabilizační systém páteře.

15/ Při správné aktivaci hlubokého svalového stabilizačního systému se můžeme těšit z funkčních plochých břišních svalů.

16/ Správnou technikou dechu a funkčního pánevního dna ovlivníme i rozestup břišní stěny tzv. diastázu.

17/ Stavy strachu a stresu, kterého je v dnešní době nadbytek, blokují bránici, která je díky tomu stažená. Bráničním dechem ji uvolníme, aktivujeme parasympatikus, který pomůžeme našemu tělu se uvolnit a z relaxovat. Sympatikus a parasympatikus jsou částí vegetativní nervové soustavy. Sympatikus je aktivní v čase hrozícího nebezpečí, mobilizuje proto zásoby energie, zpomaluje trávení a dech je rychlý a povrchový. Zato parasympatikus způsobuje zklidnění organismu, podporuje trávení a dech je pomalý a hluboký.

18/ Pokud se dech / tlak / dostane až do pánve, horní část pánevního oblouku se může otevřít a v dolní části u sedacích hrbolů se k sobě přiblíží. Tímto se uvolní tlak na sakroiliakální skloubení / tzv. SI skloubení-esíčka / a spojení posledních bederních obratlů s kostí křížovou. V dolní části pánve dojde k aktivaci pánevního dna.

19/ Zároveň dochází k většímu zásobení a cirkulaci okysličené krve v pánevní oblasti a dolních končetinách. To může pomoci při problémech s menstruací, funkcí vaječníků, křečovými žilami či otoky v dolních končetinách.

20/ Pomocí dýchacích technik jsme schopni zvýšit tok hormonů produkovaných žlázami s vnitřní sekreci a tím posílit naši vitalitu a imunitní systém.

21/ Dech se mění podle toho, co děláme a kde jsme. Pokud jsme v klidu, nepotřebujeme dýchat plnou kapacitou plic. Snaha vědomě ovládnout dech a ostatní životní funkce oslabuje naši spontánnost.